V pondělí 8. října se v Telči uskutečnilo zasedání Správní rady Masarykovy univerzity v Brně. Jednání se zúčastnil také rektor univerzity Petr Fiala a ministr kultury Václava Jehlička.
Jak pro TL uvedl ředitel Univerzitního centra Telč Josef Plucar, část jednání Správní rady byla věnována působení Masarykovy univerzity v Telči.
„Univerzita připravila projekt na rozsáhlou rekonstrukci budovy bývalé jezuitské koleje. Jeho cílem je celková obnova jezuitského areálu, jako střediska vzdělanosti a vzdělávání v kraji Vysočina. Areál by měl sloužit také pro potřeby vznikajícího Středoevropského centra pro kulturní dědictví - vzdělávacího a výzkumného pracoviště Masarykovy univerzity. Zároveň bude ve spolupráci s krajem Vysočina poskytovat knihovní a informační služby veřejnosti,“ uvedl Josef Plucar a dodal, „plánované stavební úpravy umožní zvýšit kapacitu o 300 studentů. Univerzita do budoucna počítá s rozšířením stávající nabídky oborů v kombinované formě studia o obory denní formy studia. Připravuje se program pro další vzdělávání učitelů angličtiny pro 2. stupeň základních škol kraje Vysočina. V plánu jsou také kurzy pro úředníky státní správy a samosprávy kraje Vysočina.“
Projekt rekonstrukce areálu počítá s vybudováním knihovny se studovnou a přednáškovým sálem o kapacitě 60 míst. V prvním podlaží má vzniknout prodejna skript a pracovny. Půdní prostory by měly sloužit pro ubytování pedagogů.
Náklady na obnovu objektu byly vyčísleny na 160 milionů korun.
Pozitivně zhodnotil působení Masarykovy univerzity v Telči rektor Petr Fiala, když v průběhu zasedání Správní rady konstatoval, že výsledky zdejšího pracoviště jsou lepší, než se při příchodu univerzity do města předpokládalo. O tom, že Masarykova univerzita myslí své aktivity na Vysočině velmi vážně, svědčí i další slova rektora Fialy. „Masarykova univerzita nabízí obyvatelům kraje Vysočina možnost získat univerzitní vzdělání v jejich regionu. Univerzitní centrum Telč ale není zaměřeno jen na výuku akreditovaných studijních programů, rozvíjíme zde i programy celoživotního vzdělávání a řadu dalších kulturně-sociálních aktivit, které k univerzitě patří.“
Správní rada Masarykovy univerzity má 15 členů. Její předsedkyní je MUDr. Anna Štětková, která působí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v úvaru pro strategii a rozvoj této významné nemocnice.
Dalšími členy rady jsou např. jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, veřejný ochránce práv Otakar Motejl, poslanci Petr Pleva, Bohuslav Sobotka, senátor a bývalý primátor Brna Richard Svoboda a také třeba opat kláštera augustiniánů na Starém Brně Lukáš E. Martinec.

(tf-z)

Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala a starosta Roman Fabeš na vernisáži prací studentů MU v síni telčské radnice.

Novým zastupitelem je Jiří Plachý
Dotace na spuštění ZS
Další peníze na provoz DPS
Projektuje se nový zimní stadion
Ceny pozemků města budou mít pravidla
Krok k výstavbě vysokoškolských kolejí
Uděleny Ceny města

V pořadí 7. zasedání zastupitelstva města v tomto volebním období proběhlo ve středu 3. října již tradičně v sále Univerzitního centra. Zasedání se zúčastnilo 14 zastupitelů. Omluveni byli Jiří Liška, Hana Müllerová, Jiří Ondráček, Miloš Vystrčil, Stanislav Vyvadil, Jan Heralecký a Václav Hercik.
V úvodu zasedání složil zákonem stanovený slib nový člen zastupitelstva města Jiří Plachý, který nastoupil jako náhradník po odstoupivším Vladimíru Švecovi.
V souladu se schváleným programem zastupitelé nejprve rozhodovali o prodeji pozemků ve vlastnictví města. Až na jednu žádost, týkající se prodeje částí pozemků ve Svatojánské ulici, všem ostatním žádostem zastupitelé vyhověli.
Důvodem pro odmítnutí prodeje zmíněných pozemků bylo negativní stanovisko rady města.
Zastupitelé dále schválili Zásady pro stanovení cen prodávaných pozemků ve vlastnictví města v zastavěných nebo zastavitelných územích města. Předpis nabude účinnosti od 1. 1. 2008. Pro účely stanovení cen byly pozemky rozčleněny do tří skupin: pozemky v městské památkové rezervaci se budou prodávat za cenu 500,- Kč/m2, ostatní pozemky v Telči za 250,- Kč/m2, pozemky v místní části Studnice se budou prodávat za 100,- Kč/m2. Uvedené ceny se nebudou vztahovat na stavební pozemky v plánovaných obytných zónách.
Po rozpravě zastupitelé schválili poskytnutí dotace ve výši 200 tisíc Kč SK Telč na zahájení provozu zimního stadionu.
Souvislost se zimním stadionem měl i další projednávaný bod. V návaznosti na usnesení zastupitelstva města přijaté na 3. zasedání, kterým byla schválena příprava a realizace investičních akcí v hodnotě cca 22 mil. Kč bylo provedeno výběrové řízení na vypracování projektové dokumentace stavby „Sportovní areál v ul. Masarykova Telč - zimní stadion“. Cena za vypracování projektové dokumentace je 2.853.620,- Kč. K úhradě této ceny bylo nutné schválit rozpočtové opatření z rezervy města, které bylo schváleno.
Dalším bodem jednání byla i žádost Oblastní charity Jihlava o dotaci na provoz Domu s pečovatelskou službou Telč. Ve financování pečovatelské služby vznikl v letošním roce deficit z důvodu razantního snížení dotace poskytované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Zastupitelé v rozpravě vyjádřili nesouhlas s tímto postupem ministerstva. Současně však konstatovali nutnost zachování pečovatelské služby v Telči, a proto dotaci ve výši 200 tisíc Kč Oblastní charitě schválili.
Jedním z hlavních bodů jednání byl záměr výstavby větrných elektráren v katastrálním území Studnice. Město Telč bylo, podobně jako většina obcí na Vysočině, osloveno firmou zabývající se výstavbou větrných elektráren s nabídkou jejich výstavby právě zde. Rozhodování zastupitelům usnadnil osadní výbor Studnic, který nedoporučil umístění elektráren ve svém katastrálním území.
I z důvodu, že zastupitelstvo města v minulém volebním období přijalo usnesení, kterým schválilo návrh na vyhlášení Přírodního parku „Javořická vrchovina“, zastupitelstvo města nakonec přijalo usnesení, kterým neschválilo umístění větrných elektráren v obou katastrálních územích města.
Dále zastupitelé schválili Deklaraci účasti města v projektu Telč - krajinný park - pavilony vysokoškolských kolejí. Tohoto projektu se účastní vedle města kraj Vysočina, České vysoké učení technické, Masarykova univerzita a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky. V rámci projektu by měla být v Telči realizována výstavba vysokoškolských kolejí a odborné laboratoře se zaměřením na památkovou péči.
Jako každoročně touto dobu rozhodli zastupitelé o držitelích Cen města za letošní rok. Jejich seznam je uveden na jiném místě těchto TL.
V rozpravě se především diskutovalo o průběhu rekonstrukce ulic Luční a Křížova.
Oficiální zápis ze zasedání zastupitelstva města je zveřejněn na úřední desce v podloubí radnice, internetových stránkách města a je k nahlédnutí i na městském úřadě.

Mgr. Pavel Soukop, tajemník MěÚ

Na regionálním sněmu ODS v Jihlavě v sobotu 20. října postavilo 80 delegátů do čela krajské organizace na Vysočině opět telčského Miloše Vystrčila. Z výsledku sněmu se tak dá odvodit, že Vystrčil bude v nadcházejících volbách do krajských zastupitelstev, které se uskuteční příští rok na podzim, také lídrem ODS v kraji.

23. schůze - 26. září
· Rada města vzala na vědomí informaci o nákladech spojených s provozem metropolitní sítě METNET Telč.
· Rada města schválila záměr nákupu nové techniky pro zpracování biologického odpadu Službami Telč.
· Rada města schválila pronájem rybníků Štěpnický, Ulický a Staroměstský dle nabídky Jana Pokorného, Telč.
· Rada města schválila rozpočtová opatření dvakrát ve výši 200 tisíc Kč pro zajištění běžné údržby místních komunikací do konce letošního roku a na zajištění údržby veřejné zeleně.
· Rada města vzala na vědomí informaci o změně ceníků úkonů Pečovatelské služby Telč.

Od 16. do 20. října proběhlo ve Vzdělávacím a konferenčním centru MŠMT v Telči setkání českých a polských ředitelů středních odborných škol. Polskou stranu zastupovalo 28 ředitelů z oblasti Dolního Slezska, českou stranu více než desítka ředitelů středních odborných škol z kraje Vysočina.
Setkání se uskutečnilo v rámci projektu s názvem „Proces odborného vzdělávání ve spolupráci s podniky na příkladu vybraných států EU“.

(mt/r)

Na počátku října vyhlásil generální ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie výběrové řízení na ředitele nového územního pracoviště památkového ústavu v Telči. To má začít pracovat od 1. ledna 2008. Termín podávání přihlášek byl do 15. října. V době uzávěrky TL nebyly výsledky výběrového řízení známy.
Společně s hledáním ředitele pro telčské pracoviště vypsal Pavel Jerie i výběrová řízení na další ředitelské posty pro územní pracoviště památkového ústavu v Jaroměři – Josefově, které bude mít na starosti památky v Královéhradeckém kraji, v Pardubicích a v Brně.

(z)

středa 14. listopadu od 15.00 do 17.00

Doporučujeme se předem objednat v sekretariátu MěÚ

E-mail: sekretariat@telc-etc.cz

Co nového na stavbách
V současné době se intenzivně pracuje na třech rozpracovaných investičních akcích. Asi nejdále jsou nyní práce v Květinové ulici. Tam jsou kompletně hotovy rekonstrukce vodovodů a kanalizace, položeny kabely veřejného osvětlení a dokončen asfaltový povrch průjezdné komunikace. V současné době probíhají dlaždičské práce, jednak na dvou křižovatkách, jednak také na části chodníků a parkovacích stání. Těmito pracemi zatím letos v Květinové ulici skončíme. Na zbytku chodníků budou práce pokračovat na jaře v návaznosti na pokládku rozvodů elektrické energie do země. V letošním roce bylo v ulici prostavěno zhruba 15 milionů korun.
Z nejhoršího jsme venku i na přístavbě dílen na ZŠ Masarykova. Po dokončení střešního pláště se již pracuje uvnitř budovy na veškerých instalacích. V nejbližší době budou osazena okna a dveře, tím bude celý objekt zajištěn před nepříznivým počasím. Uvnitř budou veškeré práce pokračovat tak, aby bylo možno do konce roku objekt zkolaudovat. Celkové náklady této akce jsou 13 milionů korun.
Nejproblematičtější je situace v ulicích Křížova a Luční. Po dokončení opravy kanalizace došlo ke zdržení prací na hlavním vodovodním řadu a přípojkách. Přestože celá akce má termín dokončení v prosinci, ze strany prováděcí firmy jsem byl ujištěn, že vše zvládnou do konce října. Bohužel se vzhledem k technickým problémům nepodařilo dokončit vodovod v termínu. Přesto budou v té části ulice, kde je vodovod položen, zahájeny práce na provizorní úpravě povrchu, jenž by měl zajistit průjezdnost ulice a její údržbu v zimním období. Práce na povrchu ulice a rekonstrukci veřejného osvětlení budou pokračovat na jaře.
Na postup prací v Křížově ulici se množí kritika místních obyvatel. Dobře vím, že není jednoduché brodit se v úzké ulici blátem a kličkovat mezi výkopy. Celková rekonstrukce prostě bez těchto omezení realizovat nejde a vzhledem k velké hloubce výkopů by jiný postup mohl ohrozit statiku okolních domů. Pokud jde o harmonogram prací, na základě Zákona o zadávání veřejných zakázek si firma vysoutěžila termín dokončení, který musí dodržet, jinak bude sankcionována. Samozřejmě se snažíme pomocí jednání termíny co nejvíce zkrátit. Zkrácení však záleží na kapacitě firmy a také na ochotě jednat. Vzhledem k výše uvedeným problémům byl na jednom z posledních kontrolních dnů posunut termín dokončení vodovodu na 15. listopad. Náklady na rekonstrukci sítí dosáhnou téměř 11 milionů korun a dalších 12 milionů budou v příštím roce stát povrchy.

MASka vybrala čtyři projekty
V minulém čísle jsem vás informoval o úspěšném projektu, se kterým Místní akční skupina (MAS) uspěla v programu LEADER ČR. O dotaci ve výši 2,5 milionů korun se mohli do konce září ucházet podnikatelé v zemědělství, neziskové subjekty i obce našeho mikroregionu. Výzva k podávání projektů byla pod názvem Mikroregionem Telčsko na kole, na koni i na lyžích zaměřena na podporu aktivit v turistickém ruchu a péči o krajinu.
Ve stanoveném termínu byly podány čtyři žádosti zaměřené na doznačení a dovybavení turistických cest, na nákup strojů na údržbu zeleně a turistických tras a na nakládání s bioodpady z této údržby. Všechny podané projekty prošly velmi dobře několika stupni hodnocení. Konečný verdikt, zda žádosti uspějí, vynese do konce října Ministerstvo zemědělství. Pokud záměry projdou, budou zrealizovány ještě do konce letošního roku.

Větrníky v Telči nebudou
Před závažným rozhodnutím stáli na posledním zasedání zastupitelé města. Měli rozhodnout, zda přijmout nabídku jablonecké firmy Juwi, jež hodlala v místní části Studnice realizovat tři větrné elektrárny. Na první pohled zajímavá nabídka. Za souhlas s umístěním mělo do pokladny města přitéct každoročně několik set tisíc korun. Otázka tedy zněla: „Prodat naši krásnou krajinu?“ Osobně jsem velmi rád, že se nakonec proti tomuto záměru společnosti vyslovilo 13 zastupitelů a poslední z přítomných se pak hlasování zdržel.
Jsem rád hned z několika důvodů.
První důvod je, že zastupitelé rozhodovali o něčem, co se jich zdánlivě vůbec nedotýkalo. Studnice jsou daleko a každá koruna je přece také dobrá. Přesto podpořili stanovisko členů studnického osadního výboru, kteří umístění větrníků v blízkosti obce jednohlasně zamítli. Velice si jejich rozhodnutí vážím, neboť řada z nich dala přednost krásnému okolí před svým vlastním prospěchem.
Druhý důvod je, že hodnota naší krajiny je přece z tohoto pohledu nedocenitelná. Je jasné, že do budoucna je třeba řešit hrozící energetickou krizi. Ovšem to je věc energetické politiky státu, jenž by měl jasně stanovit priority. Bohužel, zatím je rozhodování ode zdi ke zdi podle toho, která lobbystická skupina má právě navrch. Firmy, které se výstavbou větrníků zabývají, této nepřehledné situace využívají a tlačí obce do rychlých rozhodnutí. V současné chvíli hrozí jedna či více elektráren prakticky u každé obce.
Třetí důvod je, že se zachová atraktivita celého regionu pro návštěvníky. Výjimečnost není pouze v Telči jako památce UNESCO, ale i v řadě vzácných kulturních a přírodních památek, jejichž potenciál pro cestovní ruch možná ještě neumíme správně využít. Máme právo s vidinou rychlého zisku toto dědictví předků zničit?
Úspěšný projekt Mikroregionu Telčsko ukázal, že pro náš region může být budoucností energetické využití biomasy. Je šetrné ke krajině a vytváří řadu pracovních míst v tradičních oborech. Překvapivě účinné jsou v naší oblasti i solární systémy. Není tohle ta naše správná cesta k udržitelnému rozvoji?

Mgr. Roman Fabeš, starosta města

Listopad nebývá vlídný měsíc. Ten rok tomu nebylo podle dobových pramenů jinak. Pomezním hvozdem mezi Čechami a Moravou postupuje i na dnešní poměry velká skupina pěších, jezdců na koních i povozů. V jejím středu není nikdo jiný než sám císař a několikanásobný král. Třítisícový dav již předjela družina vyslance římského papeže. S početným doprovodem ji usilovně dojíždí legát církevního sněmu. Sněmu, který se již šest let pokouší v Basileji vyřešit problémy tehdy známého světa. Císařský dvůr s družinou diplomatů se sjíždí v nevelkém městečku na úpatí kopců. Vítá je zde pevný hrad, mohutná strážní věž i vysoká věž farního kostela, který je po požáru značně poškozen. A domácí obyvatelé. Měšťané, řemeslníci, sloužící, sedláci…
Jednání, která zde v následujících dnech mezi císařem, vyslancem papeže i legátem koncilu probíhají, nezmění dějiny. I proto, že nemocný císař za tři týdny umírá.
Událost se ale zapsala do dějin městečka. Byla mimořádným zážitkem pro generaci, která ji zažila, i pro další, které si o ní vyprávěly. Místní kovář okoval ten den desítky koní a spravil řadu povozů. Pekaři nestačili péct chleba, napilno měli i řezníci. Krejčím se dostaly do rukou látky, které do té doby neviděli, stejně na tom byli ševci. Někdo dostal dobře zaplaceno, jinému zbyl nikdy nesplacený dluh. Ta z obyvatelek města, která měla štěstí, zahlédla císařovnu, ostatní její doprovod. I to stálo za to.
Napilno bylo na hradě i na radnici. Vždyť zde úřadovala a vydávala dokumenty kancelář říšského kancléře, tedy tehdejší vláda.
My si tři listopadové dny roku 1437 připomínáme proto, že se vše událo ve městě, které, jak zaznamenala řada písařů či účastníků jednání, se jmenovalo TELČ.

(z)

Snad každé město má své patrioty. Jsou to lidé, kteří mají své město hluboce rádi a kdesi uvnitř nosí touhu mu prospět a pomoci. Pro členy Muzejního spolku to vždy platilo bez výhrad.
Přestože od vzniku Muzejního spolku v Telči uplynulo již dlouhých 110 let, jeho cíle, úsilí a plány se nikterak nemění. Hlavním posláním stále zůstává péče o posílení povědomí historické hodnoty města, odpovědnost za respektování všeho ušlechtilého z odkazu našich předků v architektuře, umění, řemesle i národopisu. Vždyť jenom díky včasnému zásahu spolku byl v minulosti odvrácen nejeden nevhodný stavební záměr, a město si tak zachovalo svou unikátní podobu, pro kterou budí obdiv na celém světě. Přičiněním Muzejního spolku vznikla celá řada hodnotných historických, vlastivědných i dokumentačních statí a publikací, která vyplňují bílá místa v regionální historii a splácí dluh téměř zapomenutým událostem, výročím a telčským osobnostem. Na podnět spolku byl vybudován památník obětem války, pečuje se o hroby významných osobností, jsou pojmenovány ulice i předávána ocenění. Bohatou přednáškovou a výstavní činností oslovuje zájemce o historii všech věkových kategorií.
Za tuto záslužnou práci, kterou Muzejní spolek v Telči pro město vykonává, mu patří naše velké poděkování.

Hana Müllerová, místostarostka

Štáb České televize pod vedením režiséra Slunéčka si vybral pro jeden z dílů seriálu „Přidej se“ přírodní park Javořická vrchovina.
Pořad se natáčel v polovině října převážně v jihočeské části vrchoviny. Důvodem zájmu filmařů o tuto její část je skutečnost, že zdejší území vrchoviny je chráněno statutem přírodního parku.
Na „naší“ vysočinské části vrchoviny se zatím nepodařilo statut přírodního parku vyhlásit.
Pořad se věnuje přírodním zajímavostem a hodnotám zdejší krajiny.
„Protože přírodu nelze dělit hranicemi krajů, objeví se v pořadu i Javořice, která leží na území kraje Vysočina,“ uvedl pro TL Ing. Jiří Műller, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Dačicích. Ten je také jedním z účnkujících zmíněného televizní pořadu.
Kdy se pořad objeví na televizních obrazovkách, nebylo v době uzávěrky TL známo.

(z)

V úterý 9. října, tedy o dva dny dříve než došlo k oficiálnímu otevření Českého domu v Bruselu, byla v tomto domě otevřena kancelář kraje Vysočina. Po několika letech zvažování pro a proti, kdy se nahrazovala naše stálá kancelář jednak pobytovými programy zaměstnanců krajského úřadu, které byly placeny z evropských peněz, jednak poměrně častými návštěvami Bruselu, otevřela Vysočina společně s dalšími sedmi kraji v Bruselu svoji stálou kancelář.
Dalším krokem, který musí následovat, je nabídka služeb kanceláře kraje Vysočina v Bruselu našim městům a obcím, mikroregionům, podnikatelům, neziskovým organizacím a dalším subjektům, které vzhledem k postupující integraci Evropy a zkracování vzdáleností budou stále častěji řešit některé své záležitosti i v Bruselu. Jsem totiž přesvědčen, že jedině při tomto přístupu kraje se naše kancelář umístěná v sedmipatrovém domě v ulici Trone, v těsné blízkosti stálého zastoupení ČR v Bruselu, stane jakousi základnou Vysočiny sloužící všem, kdo budou potřebovat nějak pomoci.
Osobně si nemyslím, že je správné, abychom problémy a záležitosti každé firmy nebo vesničky řešili v Bruselu. Na druhé straně již z krátkých historických zkušeností plyne, že po našem vstupu do Evropské unie je vznik určitého krajského zázemí Vysočiny v Bruselu velmi důležitý. Zejména pro zachování naší konkurenceschopnosti, především potom z hlediska prosazování specifických krajských zájmů, je existence naší kanceláře nezbytnou podmínkou.
Velmi poučná byla pro nás v tomto smyslu návštěva kanceláře, nebo spíše zastoupení našeho partnerského regionu Friuli-Venezia Giulia v Bruselu. Rozlehlý dům vlastněný přímo italským regionem, čtyři stálí pracovníci, dva stážisté. Tolik pouze velmi stručná informace o materiálně technickém zabezpečení.
Za sebe na závěr dodávám, že se stále domnívám, že hlavním obhájcem našich zájmů v Bruselu musí být český stát prostřednictvím svého stálého zastoupení. Jsem však také přesvědčený, že je přínosné, aby kterýkoliv občan Vysočiny, jedoucí do neoficiálního hlavního města Evropy, měl nyní možnost obrátit se na naši kancelář s žádostí o pomoc, radu, sjednání schůzky či jinou podporu.

Odkaz na bližší informace: http://www.vystrcil.cz

Miloš Vystrčil, hejtman Vysočiny

Na základě rozhodnutí městských zastupitelů získali Ceny města za letošní rok:

Diether Schiefer,
bývalý starosta Waidhofenu a/Th.,
za rozvoj partnerství a vzájemné spolupráce mezi městy Telč a Waidhofen a/Th.
Ing. Bohuslav Makovička
za vynikající úspěch na Národní výstavě poštovních známek, nominaci na prestižní světovou výstavu Praga 2008 a osobní přínos rozvoje filatelie na Telčsku.
Muzejní spolek
za vydání knihy manželů Foitových Z Telče do Afriky a nikdy zpět a dlouhodobý přínos v oblasti historie
Telčská dechovka
za reprezentaci Telče při společenských akcích v Telči i při svých vystoupeních v naší republice i zahraničí
tým Croquet Clubu Dynamo Telč ve složení David Hajn, Václav Doskočil a Robert Jaroš za mimořádný sportovní výkon a získání mistrovského titulu družstev ČR 2007 v kroketu
O udělení cen rozhodlo zastupitelstvo města na zasedání 3. října.

Až do 13. ledna příštího roku nabízí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (Komenského 10) pozoruhodnou výstavu oficiálního umění z let 1948 – 1956. Vystavená díla jsou ze sbírek jihlavské galerie. Všechna patří k jedinému, tehdy oficiálně povolenému výtvarnému projevu –socialistickému realismu. Na výstavě jsou i díla, která galerie od doby jejich zařazení do sbírkového fondu před více než půl stoletím nikdy nevystavila.
Jedním ze záměrů prezentace je připomenout a mladšímu publiku ukázat na vzorku prací zachovaných v jihlavských sbírkách dominantní, státem prosazovaný výtvarný směr.
K usnadnění pochopitelnosti historicko-politického kontextu jsou některé exponáty doplněny krátkým komentářem. Mezi doprovodnými texty se objeví citace z umělecké kritiky daného období, atmosféru dokreslí ukázky dobových propagandistických písní.
Jako doprovodný program proběhnou komentované prohlídky. Ve spolupráci s kinem Dukla budou promítnuty čtyři filmy z počátku padesátých let. Pamětníci se již teď mohou třeba těšit na Karhanovu partu z roku 1950, která se bude promítat v úterý 13. listopadu v 17.30.
(S využitím materiálů kurátorky výstavy Markéty Bártové)

(r)

Meziletošními oceněnými je i dlouholetý starosta partnerského města Waidhofenu a/Th. Diether Schiefer. Bezprostředně popřevzetí ocenění uvedl pro TL, že si této pocty velmi váží. Vyznamenání Diethera Schiefera určitě přispěje k prohloubení partnerských vztahů mezi oběma městy. Diether Schiefer letos v létě, poté co dosáhl důchodového věku, z funkce starosty odstoupil, ale nadále je aktivním a váženým členem městského zastupitelstva ve Waidhofenu.

O finalistce soutěže Miss Junior 2007 jsme psali v minulém čísle TL. Dnes vám s Eliškou Urbancovou, studentkou III. ročníku telčského gymnázia, přinášíme rozhovor.

Tak od začátku. Jak ses vůbec dozvěděla o soutěži?
Na internetu. Podmínku věkového rozmezí (15 – 18 let) jsem splňovala, fotografie jsem poslala přes internet a pak už následovalo pozvání do regionálního kola v Jihlavě. Na základě pohovoru, volné disciplíny (vybrala jsem si aerobik) i nově pořízených fotografií postoupily čtyři dívky z Vysočiny do semifinále v Praze. Byla jsem mezi nimi.

Jaké bylo semifinální kolo?
Probíhalo pod širým nebem za slunného počasí na nábřeží Vltavy.
Šedesát čtyři dívek absolvovalo čtyři disciplíny – rozhovor s Jiřím Pomejem, moderátorem soutěže, promenádu v plavkách, představení večerních šatů a volnou disciplínu. Po pětihodinovém programu přišlo rozhodnutí poroty v čele s ředitelkou Kateřinou Hamrovou.Do finále postoupilo celkem patnáct dívek, já jsem reprezentovala kraj Vysočinu.

Semifinále bylo 30. června, finále 20. září. Jak ses na finále připravovala?
Na prázdniny jsme všechny finalistky dostaly program přes internet, pomocí něhož jsme konzultovaly naše jídelníčky a životosprávu. Poslední týden v srpnu jsme se sjely na finálové soustředění do Špindlerova Mlýna. Už jen v počtu jedenácti dívek, protože čtyři finalistky byly průběžně vyřazeny za nedisciplinovanost. Na denním programu bylo nacvičování finálových choreografií, ale také relaxace v bazénu a vyžití při adrenalinových sportech.

Mimochodem, co se považuje v takové soutěži za nedisciplinovanost?
Je to např. neúčast na přípravných finálových setkání v Praze nebo změna vizáže soutěžící (nový střih nebo barva vlasů, tetování…).

Jak vzpomínáš na finále?
Finále jsem si vyloženě užila. Bylo československé, v Národním domě na Vinohradech v Praze. Soutěží provázel herec a moderátor Marek Vašut. Na rozdíl od semifinále neproběhl ale rozhovor s porotou, i když soutěž propagovala charisma a osobitost. Finále bylo omezeno jen na volnou disciplínu, promenádu v plavkách a přehlídku večerních šatů.
Vím, že tvá volná disciplína v semifinále a finále – hra na klavír byla pro organizátory soutěže problém…
Je to tak, organizátoři mi nedokázali potřebné podmínky zajistit. O technické zázemí se mi proto starala rodina a telčská ZUŠ – chtěla bych moc poděkovat panu řediteli a své paní učitelce klavíru.

Když se podíváš zpět, co ti celá soutěž přinesla?
Získala jsem spoustu nových zkušeností z oblasti modelingu, práce stylistů a vizážistů, fotografování a zdravé životosprávy. Nahlédla jsem do zákulisí showbyznysu. Ve finále jsem se sice neumístila na stupních vítězů, přesto jsem spokojena s výkonem, který jsem předvedla.

Je něco, co tě v soutěži překvapilo?
Byla jsem zaskočena její špatnou organizací. Pravidla se neustále měnila. I při samotném finále musel moderátor některé situace zachraňoval pohotovým humorem.

A co dál?
Zkušenosti, které jsem získala, bych chtěla využít v dalších soutěžích. Co bude dál, uvidíme…

(h)

I v minulém století byl příchod zimy spojován s řadou nepříjemností. O těch se zajišťováním paliva jsme psali v minulém čísle.
Při nachlazení či chřipce se pily, podobně jako dnes, zdravotní čaje.
Na přelomu 30. a 40. let si pro ně obyvatelé Telče a širokého okolí chodili do vyhlášené drogerie pana Stanislava Loužila na náměstí.
Čaje a další léčivé byliny prodával v krásných sáčcích, které určitě také pomáhaly léčit.

Po třech letech vydává dačický výtvarník a kreslíř Jiří Albrecht druhou knihu, kde opět spojuje své obrázky z cest po vesničkách, městech a zajímavých místech jihozápadní Moravy s vlídným vyprávěním o historii i současnosti těchto zastavení. Dává nám znovu řadu námětů na výlety do našeho okolí a pokud nemáme čas podívat se sem přímo, můžeme využít právě vydanou knihu jako pomyslný cestovní bedekr a pročíst si ji pěkně v klidu doma.
Kam se tentokráte podíváme?
Autor se částečně vrací na některá místa, aby představil jejich další zajímavosti (Dačice, Jemnice, Telč), ale hlavně představuje mnoho nových obcí a pozoruhodností. Navštívíme Želetavu, Urbanov, Třebětice, Knínice, Bohosoudov, Sedlejov, Zadní Vydří, Kostelní Myslovou, Borovnou, Starou i Novou Říši aj., zavede nás také k pramenům Dyje. Nakonec se s ním svezeme vlakem z Brna přes Jihlavu, Kostelec, Telč až do Dačic.
Novou knihu Jiřího Albrechta vám chceme blíže představit na besedě s autorem ve středu 14. listopadu v 17.30 hod. v Městském muzeu a galerii v Dačicích. Setkání bude spojeno s autogramiádou.

Marie Kučerová

Poslední čtvrtek v září usedl do křesla pro zámeckého hosta na telčském zámku „zpívající právník“ Ivo Jahelka.
V dvouhodinovém pořadu zazpíval jak své stále populární písničky ze soudního prostředí, tak také představil část svého nového repertoáru. Ten má pro něj opět charakteristický název Písničky zpod taláru.
Dačický rodák znovu připravil všem přítomným velmi příjemný večer.

(ln)

První koncert se bude konat ve čtvrtek 8. listopadu v 19.30 hod. ve společenském sále Domu s pečovatelskou službou v Telči.
Po čtvrté si na něm v Telči zahraje oblíbený kytarista Libor Janeček, který si tentokrát ke spolupráci pozval mladou flétnistku Kristinu Vaculovou. Jejich Komorní duo v Telči přednese program ze skladeb G. F. Händla, J. S. Bacha a dalších.
Druhý koncert se uskuteční ve čtvrtek 29. listopadu v 19.30 hod. rovněž v sále DPS. Na koncertu se představí vynikající mladý houslový virtuóz Josef Žák. Známe jej ze studijních pobytů na česko - francouzské akademii. J. Žák v současné době studuje na Vysoké hudební škole C. L. Webera v Drážďanech. Na klavír bude houslistu doprovázet profesor Jaromír Klepáč, jehož současným působištěm je také Vysoká hudební škola v Drážďanech.
Na koncertu v Telči zazní mj. díla W. A. Mozarta, A. Dvořáka a B. Martinů.
Předprodej vstupenek je v Informačním středisku MěÚ v Telči.

KPH Telč

Vlastně ne, nevznikly, ale nebýt Telče, asi by nikdy nespatřily světlo světa. Letos si Jihlavské listy připomínají 115 let od svého založení. Svým čtenářům v každém čísle přibližují různými událostmi rok 1892, kdy noviny vznikly. V Norsku byla postavena slavná loď Fram, s níž Nansen i Amundsen objevovali svět za polárním kruhem, v tomto roce vznikl obor virologie, básník Březina zničil jedno své dílo, sochař Myslbek byl oceněn v Paříži, narodil se „otec“ Spejbla a Hurvínka… a zubní pasta se začala prodávat v tubách. A mezi stovkami a tisíci zajímavých či důležitých událostí se kdesi na Vysočině rozhodl jakýsi Jan Máša založit noviny – Jihlavské listy.
Co jeho rozhodnutí předcházelo? Máša, rodák z Tišnova, maturoval na gymnáziu v Brně a pak odešel do Prahy studovat práva. Jelikož již jako student koketoval s myšlenkou živit se novinařinou, přijal ještě před ukončením studií nabídku od vydavatele Emila Šolce a v prosinci 1890 odešel do Telče jako redaktor Orla a Orlice.
Šolc jejich vydávání po roce přenesl do Jihlavy a Máša, jako úspěšný redaktor, přešel také. V Jihlavě pak z vlastních prostředků transformováním čtrnáctideníku Orlice založil 10. prosince 1892 noviny Jihlavské listy. Vedl je plných sedm let, poté odešel do Brna.
Zde se stal v roce 1920 zastupitelem a o rok později prvním náměstkem starosty. S jeho jménem je spojeno například založení Vysoké školy zemědělské v Brně, vybudování letiště či stálého zemského výstaviště… a dokonce tu po něm pojmenovali ulici. Po tom Janu Mášovi, který díky své redaktorské práci v Telči v nedaleké Jihlavě založil Jihlavské listy, které vycházejí dodnes.

(Ke 115 letům Jihlavských listů je k vidění výstava v Muzeu Vysočiny Jihlava, která potrvá až do konce tohoto roku.)

Petr Klukan, šéfredaktor Jihlavských listů

Městský úřad Telč používá zkušebně pro odbavování poštovních zásilek výplatní stroj FRAMA OFFICEMAIL.
„První poštovní zásilky jsme přes výplatní stroj vypravili 10. září,“ uvedla pro TL Jitka Plhalová ze sekretariátu radnice.
Přístroj umožňuje jak klasický výplatní otisk v tradiční červené barvě pro standardní poštovní zásilky, tak také otisk výplatního pásku na samolepicím podkladu pro objemnější zásilky.
Telčská poštovní historie zná zatím jen výplatní otisk soustavy Postalia, používaný zdejší poštou od roku 1970 a také Jihomoravským průmyslem masným, závod Krahulčí. Ten byl používán v druhé polovině 80. let minulého století. V říjnu 1988 pak telčská pošta používala na otisku výplatního stroje příležitostný text o konání Celostátního aktivu vedoucích archeologických kroužků, který se v Telči uskutečnil 22. října 1988.
Používání výplatních strojů se datuje již od začátku 20. století. Pro poštovní provoz byly na mezinárodní úrovni oficiálně uznány v roce 1924. Československá poštovní správa povolila používání výplatních strojů již v roce 1926, ve vlastním provozu pošt pak v roce 1946.
Dnes jsou otisky výplatních strojů samostatným sběratelským oborem filatelie. Sběratelé rozlišují druhy otisků, jejich uživatele, způsob použití apod.
U výplatního otisku telčské radnice ocení sběratelé užití štítku městského znaku vedle povinného textového údaje.

(z)

V sobotu 10. listopadu máte možnost vstoupit do kuchařské síně slávy. Jak?
Pokud zvítězíte na stále populárnější kuchařské soutěži Novoříšské štrůdlování.
Co je k tomu potřeba? Stačí málo. Upéct doma dva štrůdly, dopravit je mezi druhou a půl třetí zmíněnou sobotu do kulturního domu v Nové Říši.
Zde budou vaše díla zapsána do příslušné kategorie – sladké nebo slané. A pak už úspěch záleží jen na přízni poroty, která soutěžní díla anonymně posuzuje. „Hodnotit se bude, jako v předchozích ročnících, vzhled, chuť a originalita,“ uvedla pro TL jedna z organizátorek ojedinělé soutěže Magda Pojerová.
Kdo zasedne v porotě? „Zatím to je tajné,“ říká M. Pojerová, „ ale určitě to budou samí odborníci na štrůdly.“
V té minulé, která hodnotila několik desítek štrůdlů zasedl dokonce i opat novoříšského kláštera premonstrátů P. Marian Kosík a místní starostka Dana Čírtková.
Soutěž bude mít i kulturní část, ve které vystoupí telčský Podjavořičan a cimbálová muzika Rathan.
V rámci štrůdlování bude představen první novoříšský kalendář na rok 2008, který zde bude možné také zakoupit.
Další podrobné informace naleznete na www.nokus.novarise.cz a na vývěsní desce NOKUSu a na plakátech.

(z)

Současně s předáním Cen města převezme tradiční ocenění pro úspěšné žáky a studenty telčských škol Ondřej Lanč z Gymnázia Otokara Březiny.
Ondřej reprezentoval s velmi dobrými výsledky zdejší gymnázium na matematické, chemické a fyzikální olympiádě. V letošním roce se tak stal jediným oceněným studentem. Vzhledem k výsledkům dalších žáků a studentů místních škol, o kterých občas v TL informujeme, je ke škodě přílišná skromnost vedení škol při nominaci svých žáků na městské ocenění.

Do světa se v polovině října rozletí reklamní spot, který má za úkol představit Českou republiku jako velmoc UNESCO a má přivést do Česka další návštěvníky.
To vše ve spotu dlouhém 60 sekund a v kratší variantě 30 sekund.
Sdružení České dědictví UNESCO, kterého je Telč členem, financuje natočení spotu a jeho odvysílání v několika zemích Evropy díky dotaci z Evropských fondů.
Spot natočila firma CONO z Kolína. Před jeho autory stál nelehký úkol – představit ve velmi omezeném časovém prostoru památky, kulturní poklad členských měst Sdružení tak, aby u diváků vyvolal zájem o jejich návštěvu.
Zda hlavní myšlenka spotu „Nahlédněte do duše našich památek“ zapůsobí na potencionální návštěvníky českých památek v sedmi evropských zemích, se přesvědčíme již v příští turistické sezóně.
Spot bude vysílán bezmála v 1300 reprízách především na satelitních kanálech orientovaných na cestování ,jako je National Geographic, Discovery Channel, Viajar TV a další.
Pro zájemce bude spot ke stažení i na nových webových stránkách www.unesco-czech.cz.

Odkaz na bližší informace: http://www.unesco-czech.cz

(r)

Filmový dokument Telč a okolí, který pro město vytvořilo filmové studio Jana Langyela, byl oceněn cenou poroty na 3. ročníku mezinárodního festivalu filmů o umění Arts&Film, který se konal letos v červnu v Telči.
Že úspěch filmového díla nebyl jen zdvořilostí poroty k pořadatelům festivalu, potvrdila jeho úspěšná účast na 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu TOURFILM v Karlových Varech na počátku října.
V kategorii TOUR REGION FILM získal opět Cenu poroty v náročné konkurenci sta soutěžních snímků.
Film Telč a okolí slouží k propagaci města a měl by přispět ke zvýšení zájmu turistů o telčský region. Jeho výroba byla v roce 2006 podpořena Společným regionálním programem.

(vp)

Jedinečnou příležitost k vlastnictví zámku, a to hned takového, který je zapsán na Seznamu UNESCO, nabízí informační středisko telčské radnice.
Jak na to, aniž byste zdevastovali rodinný rozpočet na několik staletí dopředu, nebo neriskovali velký konflikt se zákonem? Stačí využít nabídku IS, zakoupit zde zdařilou slepovací vystřihovánku modelu zdejšího zámku a obětovat několik desítek hodin práce vystřihování, ohýbání a slepování, k tomu nejvyšší stupeň trpělivosti. Pokud poslechnete rady TL a zakoupíte vystřihovánku již v listopadu, máte velkou naději, že o Vánocích budete majiteli zámku v Telči. Pochopitelně papírového.

Celý týden v září vysílal velmi rozšířený televizní kanál Euro News v sedmi (!) jazykových verzích v pořadu Futuris reportáž o výzkumném projektu Miloše Drdáckého, který se zabývá vlivem klimatických změn na kulturní památky. V reportáži, která přinesla zajímavé pohledy na Telč, promluvil jak sám Miloš Drdácký, tak jeho spolupracovník ve zmíněném projektu, Jiří Bláha.
Jako jeden z příkladů vlivu počasí na historické stavby byl použito poškození kamenných prvků na věži farního kostela sv. Jakuba. Reportáží byla Telč propagována prakticky v celé Evropě.

V pondělí 15. října odvolal ministr zemědělství Petr Gandalovič dosavadního generálního ředitele Lesů ČR Jiřího Holického.
Do čela největšího státního podniku Česka pak dočasně postavil skoro telčského Vladimíra Dolejského. Ten zde dosud zastával funkci výrobně – technického ředitele.
Vladimír Dolejský působil v letech 1998 až 2002 a 2005 až 2006 jako lesní správce pracoviště Lesů ČR v Telči.

V minulém čísle jsme informovali o úspěchu telčské firmy TRIPET. Její majitel, Ing. Dušan Tripal, získal minulý měsíc prestižní ocenění Živnostník roku 2007 v kraji Vysočina. O tom, co konkrétně firma TRIPET vyrábí, jaké nabízí služby, a také o tom, co plánuje do budoucna, jsme hovořili v rámci našeho seriálu Podnikání v Telči přímo s Dušanem Tripalem.

Začínáme zcela netradičně. Jak Vaše okolí, známí, případně obchodní partneři reagovali na získané ocenění? Především na letošní publicitu s ním spojenou?
Ocenění nijak nepřeceňuji. Kladná reakce byla především z okruhu rodiny. Další gratulace přijímali spíše rodiče, protože já jsem stále v práci a na cestách. I když je pravda, že mi gratuloval jeden obchodní partner od Plzně, který se o ocenění dozvěděl z webu Hospodářské komory. Většina reakcí byla kladná a snad také upřímná.

Můžete stručně představit výrobní program firmy?
Specializujeme se na výrobu kartónových proložek a fixačních střiží. Podstatou celé výroby je, že většinu produkce vyrábíme z odpadové kartonáže, která by jinak skončila ve sběru. Zajímají nás zásoby kartonů ve firmách, použité kartony, odřezy z větších kartonážek. Při výrobě nové lepenky je třeba velké množství energie a vody, my prakticky totéž děláme při řádově nižších energetických nákladech.

K čemu hlavně Vaše výrobky slouží?
K prokládání zboží v krabicích, k proložení vrstev zboží na paletě, k prokládání vrstev PET lahví, … Třeba kelímky hořčic v řetězci Lidl mají proložky od nás.

Kde máte výrobní provoz?
Zatím máme jeden výrobní provoz, a to v Třeštici. Koupili jsme zde opuštěný teletník a ten neustále přebudováváme a přistavujeme pro naše potřeby. Působíme zde od roku 2002.

Vaše nejzajímavější zakázka, příp. zakázka, ze které jste měl největší radost?
Třeba proložky na ochranu zarámovaných obrazů při přepravě pro Společnost přátel Kanady. Jinak mám radost z každé zakázky, zvlášť, když ji odběratel zaplatí.

Výrobek, na který jste pyšný?
Je to zdánlivě jednoduchá věc. Ve velkém množství zpracováváme podkladové listy pro samolepící etikety. Z donedávna odpadového papíru, navíc obtížně využitelného, vyrábíme kvalitní fixační střiž. Má daleko lepší vlastnosti než známá dřevěná vata. Nenasákává vlhkost, je odolná vůči barvám. Mezi odběrateli je o ni velký zájem.

Kolik lepenky zpracujete přibližně za rok?
Tak to jsem nikdy nepočítal, ono se to při vstupech, které máme, dá i těžko spočítat. Veškerý materiál, který se doveze, se většinou musí ručně přebrat, někdy se i polovina vyhodí. Takže nevím. Spočítat by se to asi dalo, ale tuto evidenci nevedeme.

Kdo a odkud jsou Vaši odběratelé?
Odběratelé pro fixační střiž jsou hlavně sklárny ze severních Čech a z Posázaví. Další stálé odběratele máme ve východních Čechách a také na Hodonínsku. Jsou to většinou potravinářské, strojírenské a stavební firmy.

Pokud jede člověk po tzv. Císařské silnici a má čas pozorovat okolí, vidí množství nabídek firem vyrábějících kartonáž a obaly. Od Blížkovic, přes Moravské Budějovice, Litohoř až po Dlouhou Brtnici. V čem se od ostatních výrobců Váš program liší a jak se v takové konkurenci pracuje?
Lišíme se především ve vstupní surovině. Konkurence je velká, a tak se musíme snažit být lepší než ostatní. Cenou, servisem, … Třeba pro stálé odběratele vyrábíme zboží na sklad do zásoby, abychom pak mohli ihned reagovat na jejich potřeby.

Co Vás v současné době nejvíce v podnikání trápí, brzdí, rozčiluje?
Co mě nejvíce trápí? To, že je dlouhá splatnost faktur, že odběratel odebere zboží a platí ho až za 60 dnů. I tak musíme být rádi, že vůbec zaplatí. A je to třeba firma, o které se minulý týden v Hospodářských novinách psalo, jak zvýšila zisk, jak dobývá světové trhy, … A nám dluží již přes dva měsíce nemalou částku.
Zatím se tento problém nepodařilo u nás nikomu vyřešit. Dokonce se mi zdá, že ho ani nikdo řešit nechce. Takže si myslím, že u drobných živnostníků je největší problém splatnost pohledávek a jejich vymahatelnost.

Vaše plány do budoucna?
Chceme postavit další halu, protože potřebujeme skladové prostory. Jinak veškerý další rozvoj přináší nové problémy, proto se snažím držet rozumnou hranici rozvoje. Je důležité si uvědomit, kde je místo mojí firmy, že nemohu konkurovat technologicky vybavenějším firmám, firmám s týmy obchodníků, firmám, které jsou schopny chrlit desetitisíce kusů za den… Jsem hrdý na to, že nemám žádný úvěr a vše, co se vybudovalo, se financovalo z provozu.

Každý producent má nějakou „černou můru“. Zemědělci počasí, výrobci lyží zimu bez sněhu, silničáři sníh... Jakou mají výrobci obalů?
Nevím. Zatím spotřeba obalů, především kartonáže, jde neustále nahoru. Ale může se objevit materiál, který by kartonáž nahradil, ale myslím si, že v brzké době to určitě nebude. Kartonáž je totiž plně recyklovatelná, což je její bezkonkurenční výhoda v porovnání s dalšími druhy obalů.

(z)

Jako František Dohnal absolvoval základní školu v Nové Říši, jako Roman Fabeš telčské gymnázium. Neřídí ale Nejvyšší kontrolní úřad či město, ale již čtyři roky je kapitánem hokejového týmu mužů SK Telč. I to je ve vypjatých situacích na ledě velmi náročná funkce. Dnešní dotazník vyplňuje pro čtenáře TL Milan Ježek.

Na kterém rybníku a kdy jste se poprvé postavil na brusle?
Na rybníku v rodných Vystrčenovicích. Už si ani nepamatuji, kolik mi bylo let.

Kdo byl v té době Vaším hokejovým vzorem?
Nevzpomínám si. Začal jsem bruslit ve věku, kdy jsem ještě neuměl zapnout televizi. Sláva hokejových hrdinů se mě tak téměř nedotkla.

Vedete si evidenci sehraných zápasů? Pokud ano, kolik jich je?
Nevedu.

Nejlepší vlastní sportovní zážitek?
Takový neuvedu. Účast na každém utkání je zážitkem.

Kapitánem mužstva jste byl zvolen hráči, nebo jmenován vedením?
Zvolili mě hráči a potvrdilo vedení.

Kolik hodin jste v nové sezóně strávil na ledě?
Asi 10 hodin. (Ptali jsme se 19.října)

Tušíte, co čeká telčské hokejisty v jihočeské lize, kterou budete letos hrát?
Určitě nic lehkého, všichni protivníci jsou na ledě již od srpna, my tento handicap doháníme bojovností, ale to často nestačí.

Proč jsou ostatní týmy na ledě už od srpna?
Většina našich soupeřů má k dispozici krytou halu. My jsme jediný tým, který hraje domácí utkání na otevřeném zimním stadionu.

Máte týden starou dceru. Připustíte, že bude také hrát hokej?
Zajímavá myšlenka. Kdyby byla úspěšná, mohla by vydělat taťkovi a mamce na důchod.

Další koníčky mimo hokej?
Fotbal, kolo, běžky.

Oblíbený spisovatel, kniha?
Douglas Adams, Stopařův průvodce po galaxii.

Jaký jste strávník?
Průměrný. Vím, že to není správné, ale i při stravování zápasím s časem.

Představte si, že Vám kouzelný dědeček nabídl dva nové spoluhráče. Můžete si vybrat ze všech současných hokejistů, včetně NHL. Kdo to bude?
To by byla sice odměna pro mě, ale zároveň zřejmě konec kariéry pro ty hráče. Zjistili by, že hrajeme hokej jinak. Ať raději zůstanou v NHL.

Na co byste se zeptal TL?
Zda považují hokej v Telči za sport pro veřejnost?
TL: Určitě. Vždyť je to sport, o kterém nejčastěji píšeme.

(z)

„Vyzýváme obyvatele ke spoluúčasti.“ To bylo hlavní poselství odborného garanta Dolnorakouské zemské výstavy 2009 Stefana Karnera na zahajovacím pořadu doprovodného programu k výstavě. Ten se uskutečnil 17. října na zámku Primmersdorf. Zmíněná výstava se bude konat, vedle dolnorakouských měst Raabsu a Hornu, poprvé za hranicemi Rakouska také v Telči.
Doprovodný program zajišťuje WALDVIERTEL AKADEMIE ve spolupráci s Institutem Ludwiga Boltzmanna z Vídně. Jeho hlavním námětem je společná česko-rakouská minulost 20. století.
Na prvním večeru doprovodného programu výstavy vystoupil s úvodním slovem o vzájemných vztazích nově vzniklých států, Rakouska a Československa, po roce 1918 Miroslav Kunštat z Univerzity Karlovy v Praze.
Ignaz Nagl, pamětník z Raabsu, potvrdil, že tehdy regionální mezilidské, hospodářské a kulturní kontakty i vztahy mezi obyvateli Waldviertelu a Moravy překonaly rozdělení novými hranicemi. „Teprve až nárůst národního socializmu v Rakousku a obranná reakce Československa vedly k tomu, že i vztahy mezi „prostými lidmi“ ztratily na intenzitě a lidé na vzájemné důvěře,“ připomněl I. Nagl.
Se svými vzpomínkami vystoupili také pamětníci z Telče, Jaroslav Samek a Eva Melmuková.
Pořad WALDVIERTEL AKADEMIE se těšil velkému zájmu návštěvníků. Více než 250 posluchačů z Rakouska a Česka pozorně naslouchalo vyprávěním odborníků a pamětníků.
Další doprovodný pořad na téma „Okupace a II. světová válka“ se bude konat 22. listopadu v Hornu, v restauraci Blie. Doprava do Hornu zdarma autobusem. Informace a přihlášky Ing. Eva Požárová, tel. 567 223 235.

V roce 1935 sídlila na adrese Kostelní 2, Praha VII firma E. TELTSCH&spol. Telefonní číslo firmy bylo 752 41. Firma existovala určitě ještě v roce 1942, kdy dokonce používala vlastní výplatní stroj pro odbavování poštovních zásilek. Redakce TL uvítá jakoukoliv informaci o uvedené firmě. Kontaktovat nás můžete na adrese tl@telc-etc.cz, nebo telefonu 774 584 841.

Historicky první promoce v Telči se uskutečnila v pátek 19. října na zdejším zámku. Promováno bylo 23 absolventů tříletých bakalářských studijních programů Ekonomika a management a Hospodářská politika a správa, které v Telči organizuje Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity.
„Zahájení výuky v Telči bylo umožněno především nasazením špičkových informačních a komunikačních technologií a moderní metodiky výuky“ řekl proděkan fakulty Martin Kvizda. Výuku zajišťují pedagogové Masarykovy univerzity, kteří přijíždějí přednášet přímo do Telče.
„Díky modernímu vybavení telčského Univerzitního centra je část přednášek prováděna prostřednictvím videokonferencí. Přednášky v Brně jsou přenášeny pomocí internetu do posluchárny v Telči. On-line videokonference jsou oboustranně interaktivní, takže se i studenti v Telči do nich mohou zapojit se svými dotazy a připomínkami,“ upřesnil pro TL ředitel Univerzitního centra Josef Plucar.
Obory se zaměřením na ekonomiku, veřejnou správu, regionální rozvoj, cestovní ruch, bankovnictví a management otevřela Ekonomicko-správní fakulta v Univerzitním centru v akademickém roce 2004/2005. Počet studentů, kteří se studijních programů v Telči účastní se rok od roku zvyšuje. Zatímco v prvním roce studovalo v Telči programy Ekonomicko-správní fakulty zhruba osmdesát studentů, v letošním roce se jejich počet zdvojnásobil na 178 posluchačů.
Dalších šest desítek studentů navštěvuje v Telči výuku oborů Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a ochranu kulturního dědictví.

(tf)

Pro toto místo jsme měli v TL připraveno několik zajímavých fotografií z dění ve městě. Nakonec jsme zařadili snímek Stanislava Bartoně. Takhle dopadla lavička na pěší zóně v ulici Na Baště po říjnovém víkendu. Silného muže bohužel nikdo neviděl ani neslyšel…

Díky Miloši Roudenskému, řediteli Domova pro seniory Telč, se na začátku října vypravili na houbařské žně i někteří klienti Domova. Pan ředitel, sám správný houbař, neprozradil les, kam se se seniory na houby vydal. Z fotografie je zřejmé, že senioři houby našli.

Někdy je to zážitek a podnět k přemýšlení na dlouhou dobu. Taková byla exkurze do terapeutické komunity Podcestný Mlýn, kterou absolvovali studenti kvarty a kvinty telčského gymnázia. Pocity jedné ze studentek otiskujeme.
Na můj vkus dlouhá cesta vlakem, kterou jsem proklábosila. Cesta, která nás zavedla až na místo určení, byla poněkud zarostlá kopřivami, ještě že jsem si vzala dlouhé kalhoty. Myslím si, že nejen já jsem se zamyslela nad tím, proč se ty kopřivy dávno nevysekaly, ale svůj účel zřejmě plnily. Pocity, které se ve mně mísily, bych dokázala popsat pár strohými slovy – nervozita, očekávání, nervozita, zvědavost…
Blížili jsme se na rozlehlý dvorek, z kterého čpělo napětí, deprese, úzkost, ale také naděje na život, na návrat z bludného kruhu. Smutek koukal z každého koutu, ale já se snažila ho nevnímat. Takový je život. Někomu se povede více, někomu méně. Ovšem určitě je pravdivé přísloví, že každý je sám svého štěstí strůjcem.
Teď už otevíráme dveře do místnosti, ve které je koberec, nástěnka a jinak nic. Celá třída se zamlkle posadí a ostýchavě hledí ke dveřím, do kterých už vkráčí lidé, co se snaží o lepší budoucnost. Kdo by čekal propadlé tváře, prázdný výraz v očích, zoufale hubenou postavu a cokoli příznačného, byl by vedle jak ta jedle. Do paměti se mi vryli všichni tři, kteří přišli na besedu, ale každý mě ohromil něčím jiným. Všechny spojovalo jedno – letité zkušenosti s pervitinem. Schválně nám byli přiděleni ti, kteří se snažili držet svoji závislost na uzdě a pár měsíců už bez drog překonali. Říkejme jim třeba „abstinenti“. První abstinentka byla krásná mladá žena. V obličeji jako porcelánová panenka, zlaté vlasy stažené v culíku. Na první pohled pohodářka, ale z její tváře vyzařovala nejistota a něco zkrátka nepopsatelného. Fetovala pět let. Kdo by to z jejích úst neslyšel, nevěřil by. Nyní se statečně držela asi tři čtvrtě roku a měla svůj pobyt ve mlýně co nevidět ukončit. Druhý v pořadí byl muž, něco kolem třicet let, který pervitin užíval už celých patnáct let! Rodiče se o něj příliš nestarali, útočiště hledal ve špatné partě, na ulici a ve drogách. Přiznal, že si uvědomil, jak z něj pervitin dělal agresivní zvíře, a chtěl s tím skoncovat. Momentálně byl na léčení už podruhé a držel se kolem tří měsíců. Třetí a poslední abstinentka byla opět žena, která užívala pervitin sedm let. Co mě z jejího vyprávění zaujalo, bylo to, že měla velice bohaté rodiče a během utápění ve drogách utratila několik miliónů korun. Také říkala, že přestat brát pro ni bylo velice těžké, protože i její bratr je narkoman. Ta byla ve mlýně bez pervitinu kolem šesti měsíců.
Beseda trvala necelou hodinku. Každý si ale umí představit, že je to moc málo času na to, aby člověk překonal stud a zeptal se na něco, co ho opravdu zajímá, aniž by si připadal jak na výletě v zoo. Ovšem i styk a debatování s okolními „nezasaženými“ lidmi je součástí terapie. Musí se naučit o problémech mluvit a postavit se realitě čelem. Když si člověk uvědomí, že udělal chybu a chce ji napravit nebo ji alespoň neopakovat, je už jednou nohou venku.
Důležité je chtít a věřit si, že to člověk dokáže. Neodsuzuji takové lidi, ale nevím, jestli je mám litovat. Určitě si každý vytrpěl své. Určitě si každý na začátku našel důvod, proč s drogou začít. Ale určitě mu trvalo dlouhou dobu, než si uvědomil, že důvod, proč v tom pokračovat, je droga sama. Ne už příjemný pocit, ale závislost. A to je trochu něco jiného, než si ze začátku představoval. Jednoznačně ale obdivuji osoby, které najdou odvahu se jít léčit a skoncovat se svojí nepříjemnou minulostí, která se za nimi vleče jako stín. Těm přeji štěstí a smekám před nimi pomyslný klobouk.
Když jsme odcházeli, celá třída byla poněkud zakřiknutá. Každý měl o čem přemýšlet. Každopádně to byla velice zajímavá zkušenost. Nezapomenutelná?

Petra Maryšková, kvinta, GOB Telč

Ještě do 11. listopadu máte možnost zhlédnout pozoruhodnou výstavu soch Libora Krejcara v Městské galerii Hasičský dům. Výstava měla velký ohlas nejen mezi návštěvníky galerie, ale vzbudila současně i mimořádný zájem médií. Zpráva o výstavě zazněla v televizních pořadech Kultura CZ, Artmix a Time in. Upoutávka s fotografií z výstavy byla otištěna v září v časopisech Ateliér a Reflex. O výstavě podrobně informovaly MF Dnes – Vysočina a Jihlavské listy. Další reportáže chystají Lidové noviny a Právo.

(hm)

70. výročí úmrtí prezidenta Masaryka bylo pro nejčtenější český zpravodajský týdeník TÝDEN důvodem k tomu, aby znovu projel trasu tří jeho „služebních cest“ z let 1928 až 1930. Reportéři TÝDNU se vydali po stopách prvního československého prezidenta na vojenském cvičení v Brdech, na cestě po Slezsku v roce 1930 a také zmapovali jeho cestu po jihozápadní Moravě před 79 roky. V popisu té poslední je nemalá část reportáže věnována návštěvě Telče. Reportáž je doplněna i dobovou fotografií prezidenta Masaryka na tribuně před radnicí i současným pohledem na naše náměstí.
Protože autor článku v něm občas srovnává průběh Masarykových návštěv s návštěvami prezidenta Klause, nepřekvapí, že je také zařazen snímek současného prezidenta v zasedací síni zdejší radnice při podpisu do pamětní knihy. Patřičně je zdůrazněno, že telčští organizátoři Klausovy návštěvy pro tento akt dokonce připravili pero, kterým se zde kdysi podepsal prezident Masaryk.
TÝDEN také srovnal reportáže o pobytu obou prezidentů. V našem případě mu k tomu posloužil zápis z městské kroniky z roku 1928 a hodnocení tehdejších Lidových novin „bylo to slovem – mohutné“ s reportáží v Telčských listech. Z pohledu TÝDNU vyznělo srovnání trochu úsměvně, když obě přivítání, a nejen v Telči, posunul do roviny vítání monarchů.
Nelze než se srovnáním TÝDNU souhlasit. Jen na konci reportáže chybí informace o tom, jak by TÝDEN sám organizoval uvítání hlavy státu, kdyby mu bylo svěřeno.

(z)

Z případů, které v září šetřili policisté z Obvodního oddělení Telč.

Krádež v Hotelu Celerin
1. září v rozmezí od 17.15 do 17.45 hod. využil neznámý pachatel půlhodinové nepřítomnosti recepční v Hotelu Celerin na náměstí a po vypáčení zásuvky odcizil příruční pokladnu s finanční částkou 10 tisíc Kč.

Ve škrobárně se krade na pokračování
2. září byl v odpoledních hodinách vyrušen správcem objektu bývalé škrobárny v Krahulčí muž z Jihlavy, který zde zcizoval elektrické kabely. Z místa činu utekl, ale následně byl nalezen u blízkého rybníka a zadržen. Odcizením a poškozením elektroinstalace způsobil majiteli škodu ve výši 32 tisíc Kč. O šest dní později odcizil neznámý pachatel ze stejného objektu 12 kovových traverz. Majiteli vznikla další škoda ve výši 35 tisíc Kč.

Mladík řídil moped bez řidičáku
9. září mladík ze Zadního Vydří jezdil po obci na malém motocyklu bez registrační značky a výfuku tak dlouho, až obyvatelům došla trpělivost a jeden z občanů jej napomenul. Mladík ho svým chováním následně vyprovokoval k výchovnému pohlavku. Motocyklista nelenil a na občana přivolal hlídku Policie ČR. Ta sice zaevidovala přestupek, kterého se občan dopustil výchovným pohlavkem, ale mladík je na tom o srovnání hůře. Bylo zjištěno, že nevlastní řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel. Nyní je stíhán pro provinění řízení bez řidičského oprávnění. Navíc bylo později zjištěno, že stejného skutku se dopustil asi před dvěma měsíci v Dačicích.

V ZD Sedlejov zmizel elektrický kabel
V rozmezí od 7. do 10. září odcizil neznámý pachatel z nepoužívaného teletníku měděné kabely elektrických rozvodů a elektromotor. Družstvu vznikla škoda okolo 2 tisíc Kč.

Na Radkovské zmizel Fiat Tipo
V noci ze 17. na 18. září odcizil neznámý pachatel z parkoviště na ul. Radkovská v Telči osobní motorové vozidlo zn. Fiat Tipo červeno-višňové barvy, registrační značky AKK 15 - 85. Majiteli vznikla škoda okolo 18 tis. Kč na odcizeném vozidle a dalších 12 tisíc Kč na věcech uložených ve vozidle. Dosavadní pátrání je zatím neúspěšné.

Milovník hudby na ul. Luční
V noci z 18. na 19. září neznámý pachatel, zřejmě milovník hudby, nezjištěným způsobem vnikl do zaparkovaného osobního automobilu Škoda Octavia na ul. Luční v Telči a z vozidla odcizil batoh s oblečením, CD nosiče, přenosný DVD přehrávač, reproduktory, subwoofer a zesilovač. Majiteli způsobil škodu okolo 30 tisíc Kč.

V lomu ve Vanově odcizeny akumulátory
V noci z 19. na 20. září zde odcizil neznámý pachatel osm kusů olověných akumulátorů z pracovních strojů. Firmě vznikla škoda ve výši asi 24 tisíc Kč.

Lapka ve školní šatně
18. září využil neznámý pachatel příležitosti, že šatna tělocvičny Základní školy na Masarykově ulici zůstala během výuky v tělocvičně odemčená, a ze šatny odcizil 3 mobilní telefony, přehrávač a finanční hotovost. Podle předběžného odhadu způsobil škodu za 10 tisíc Kč. Je to během roku již několikátý případ krádeže ve školách. Chtěl bych apelovat na rodiče, aby dětem nedávali s sebou do školy cenné věci, na samotné žáky, aby své věci nenechávali odložené mimo dohled, a na všechny občany, kteří spatří ve škole či jiné instituci a v jejich okolí podezřelé osoby, aby informovali policii.

npor. Miloš Novák, vedoucí OO PČR Telč

Film „Pád do ticha“ (Touching the Void) byl natočen podle skutečných událostí. V roce 1985 se dva mladí horolezci, Joe Simpson (21) a Simon Yates (25), rozhodli zdolat do té doby nepřekonaný vrchol 6365 metrů vysoké hory Siula Grande v Peru. Po několika dnech strastiplné cesty ze základního tábora byla hora přemožena. Při sestupu si však Joe zlomil nohu. Navzdory tomu, co to pro oba znamenalo, spouštěl Simon Joea ze šestitisícového vrcholu dolů. Téměř na konci sestupu se Joe dostal pod převis a Simon musel odříznout lano a s ním i svého nejlepšího přítele. Joe padal do hluboké prázdnoty a Simon se musel smířit s jeho smrtí. Vrátil se do základního tábora. Joe však pád přežil a po čtyřech dnech bez jídla a vody se s vypětím všech sil doplazil do tábora…
Film získal 5 ocenění, 7 nominací. Hodnocení ČSFD 86%, 102 min.
Kdy: čtvrtek 22. 11., v 19.45 hod.
Kde: Hotel Antoň, projekční místnost.
Český 6 kanálový zvuk. Mládeži přístupno od 15 let. Vstupné dobrovolné. Mob: 775 789 010.

Odkaz na bližší informace: http://www.csfd.cz

Tomáš Sedlák

Díky projektu Šance pro obce pomohl Mikroregion Telčsko po dobu 20 měsíců vyřešit potřeby některých obcí v péči o veřejná prostranství či jejich majetek a také pomohl téměř dvěma desítkám dlouhodobě nezaměstnaným. Telčským listům to potvrdila Ing. Petra Šalandová z kanceláře mikroregionu.
V roce 2005 uspěl zdejší mikroregion s projektem „Podpora nových forem zaměstnávání a vytváření nových pracovních míst v Mikroregionu Telčsko“. Jeho cílem bylo získat finanční prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů na nově vytvořená pracovní místa zaměstnanců, jejichž pracovní náplní byla převážně péče o vzhled obcí, údržba obecního majetku, správa obecních lesů a třeba také nakládání s odpady. Smyslem projektu bylo vyzkoušet nové formy zaměstnávání pro malé obce, které nemají dostatek finančních prostředků na vytvoření stálého pracovního místa. Do projektu se postupně zapojilo 11 obcí, které pro zaměstnance mikroregionu zajistily práci na různě dlouhou dobu (několik dní až 20 měsíců).
„Mikroregionu byly po dobu 20 měsíců ze 75 % hrazeny mzdové náklady na tato místa z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, zbývající mzdové náklady hradily obce, které měly pracovníka zapůjčeného,“ uvedla Petra Šalandová a dodala, „podmínkou bylo, aby pracovní místa byla obsazena nezaměstnanými občany. Mikroregion tak pomohl 19 dlouhodobě nezaměstnaným lidem se zapojením do pracovního procesu.“
Podle vedoucí kanceláře Mikroregionu Telčsko Evy Skálové se vyplatila zodpovědná příprava a zpracování projektu. „Projekt byl připraven partnerem projektu, společností ESA Group, s.r.o., která má v oblasti podpory zaměstnanosti bohaté zkušenosti. Chtěli bychom s ní spolupracovat i po ukončení projektu v listopadu 2007. To bude ale záležet na tom, jestli budou vypsány podobné dotační programy,“ prozradila další plány mikroreginu Eva Skálová.

(r)

Hokej
Rozpis domácích utkání mužstva A mužů SK Telč, které v letošním sezóně startuje v jihočeském krajském přeboru.
4. listopadu 17.00 hod. Telč - Český Krumlov
16. listopadu 19.00 hod. Telč - Strakonice
18. listopadu 17.00 hod. Telč - Humpolec
25. listopadu 17.00 hod. Telč - Tábor B
30. listopadu, 18.30 hod. Telč – Božetice


Přespolní běh
V sobotu 18. října se v Telči konal již 11. ročník Memoriálu P. Bohumila Pavlů v přespolním běhu, který tradičně pořádala místní Jednota Orla.
Nepříznivé počasí ovlivnilo tentokrát počet startujících, kterých se na startovní čáru postavilo ve všech kategoriích pouze 20. Za všechny vítěze pak uvádíme jen nejmladšího - Lukáše Dolského.


Můžete plavat s Orlem
V sobotu 24. listopadu se v Moravských Budějovicích uskuteční Plavecké dopoledne. Dětem a mládeži do 18 let nabízí Jednota Orla velice levné plavání v krytém školním bazénu. S sebou si také vezměte přezutí do tělocvičny. Zájemci se mohou přihlásit u pana Kováře na čísle 603 494 660.


Stolní tenis
3. – 4. 11.
Krajský mládežnický turnaj ve stolním tenisu SK Telč


Turistika
3. - 4. 11.
Turistické pochody
Vysočinou k Telči a Cestou Jana Hvězdy v Vícemilic KČT


Pro otužilce
,,Skoč do vody směle“
V sobotu 17. listopadu ve 14.00 hod. Rybník Na Žlábku v Kostelní Myslové se těší na kamarády otužilce. Něco na zahřátí bude pro všechny.

Nejmladší členové volejbalového oddílu SK Telč už také okusili, co je to boj o každý míč. Mladší žákyně si letos poprvé změřily síly se svými soupeřkami v meziokresním přeboru v minivolejbale. Tento přebor se hraje systémem „čtyři na čtyři“ na zmenšeném hřišti 6x6m a má za úkol uvést děvčata do „šestkového“ volejbalu. Přeboru se účastní 18 družstev z celé Vysočiny, které jsou rozděleny do 3 skupin. Po prvním rozřazovacím kole jsou mladší žákyně zatím v nejslabší skupině. Podle výsledků dalších turnajů se družstva v těchto skupinách mohou přesouvat.
Děvčata dva roky trénovala Blanka Krejčí a letos je převzala Jana Vystrčilová. Chuť vyhrávat mají na rozdávání, tak uvidíme jak jim to půjde?! Turnaje probíhají zhruba 1x měsíčně a my vás nezapomeneme o nich informovat.

Po uzávěrce:
Na druhém turnaji mladších žákyň 21.10. v Humpolci skončilo „A“ družstvo na 2. místě ve skupině a postoupilo ze skupiny C do skupiny B. Družstvo „B“ skončilo na 3. místě a zůstává ve skupině C.

Volejbal
4.11. 9.00 turnaj kadetky
24.11. 9.00 turnaj junioři
25.11. 10.00 juniorky Telč–Bedřichov A
SK Telč - hala

Jana Vystrčilová

Od 28. do 30. září se v Telči a okolí konalo desáté, jubilejní setkání legendárních anglických automobilů MINI. Sjelo se celkem 90 různých modelů vyráběných od roku 1959 - MINI MORRIS a MINI AUSTIN až po nejnovější typy MINI COOPER, které sjíždějí z pásů koncernu BMW dnes. Účastníci přijeli nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska.
Po tříhodinové výstavě na našem náměstí, která byla doplněna bohatým doprovodným programem, odstartovala téměř 100km dlouhá orientační soutěž zpestřená řadou úkolů (otázky z historie vozů MINI, jízda zručnosti na čas aj.), která vedla převážně nádhernou krajinou České Kanady. Všichni účastníci srazu byli nadšeni nádhernou kulisou telčského náměstí při výstavě a neméně krásnou krajinou, kterou soutěž vedla od Lidéřovic přes Landštejn, Matějovec, a Heřmaneč zpět do cíle v autokempu Velkopařezitý v Řásné. Zde byli všichni účastníci setkání k plné spokojenosti ubytováni.
Byla to další velmi zdařilá akce, ve které hrála hlavní roli Telč a telčské náměstí.

Jiří Holubec

a všech potřeb pro děti a těhotné maminky. V sobotu 10. listopadu od 8.00 do 16.00 hodin v Domě dětí a mládeže v Telči, 1. patro.
Příjem věcí do prodeje v pátek 9. 11., výdej neprodaných věcí v sobotu 10. 11. od 17.30 do 19.00 hodin.

Současně se zasedáním Správní rady Masarykovy univerzity 8. října v Telči byla v přízemí radnice zahájena výstava prací posluchačů Univerzity třetího věku, které vznikly v kurzech „výtvarný plenér a fotografie“. Kurzy, kterých se zúčastnili posluchači z celé republiky, se konaly v první polovině července v Telči. Na dvě desítky studentů vedli odborníci z Fakulty informatiky Vítězslav Švalbach a Jiří Víšek. V radniční síni budila výstava do 21. října zaslouženou pozornost.

Na psaní musí být tři věci: pero, inkoust a rozum. bengálské přísloví

Beletrie
Balabán: Jsme tady; Denemarková: Peníze od Hitlera; Formanová: Trojdílné plavky; Kryl: Pochyby; King: Lisey a její příběh; Morrell: Neznámá pravidla; Reinerová: Čekárny mého života; Váňová: Štěstí Aloise Peina; Vondruška: Letopisy královské komory II; Watt: Než přijde úsvit

Naučná
Albrecht: Kreslířovy tipy na výlety 2; Pernes: O trůn a lásku; Robinson: Voda a kámen v zahradě; Roland: Velká kniha plyšových mazlíčků; Toulky minulostí světa 9; Watt: Vánoce (nápady pro malé výtvarníky)

Dětská
Ardagh: Strašné časy; Braunová: Ztraceni v čase; Drijverová: Tamarín a pomeranč; Kimpton: Eliška a tajná jeskyně; Steklač: Pekelná třída a ďábelský víkend; Wilson: Anděl Vicky

Pro TL připravuje Andrea Fajtová

Po celý měsíc byla velmi proměnlivá oblačnost s častými srážkami. Ty byly výrazné hlavně v první polovině a v posledním týdnu měsíce. 5. a 6. září napršelo dokonce více vody, než je dlouhodobý průměr pro měsíc září. Maximální denní teploty se většinou pohybovaly v intervalu 10 až 20 °C a byly závislé na množství oblačnosti a srážkách. Za deště dosahovaly hodnot od 10 do 15 °C, v případě malé oblačnosti beze srážek vystupovaly na 15 až 20 °C a 17. září jsme dokonce měli letní den s maximem právě 25,0 °C. V řadě pozorování bychom určitě našli září s teplotami i přes 30 °C, ale v tom letošním bylo 25 °C ojedinělých. Jedna z posledních letošních bouřek byla 28. září odpoledne a byla provázena silnou přeháňkou s drobnými krupkami. Během září probíhaly poslední sklizňové práce a hlavně zásluhou dešťů začaly i u nás růst houby. Do této doby jsme jenom závistivě sledovali, jak v jiných koutech republiky nosí z lesa plné koše.
Měsíc hodnotíme teplotně i srážkově jako mimořádně nadnormální. K vyrovnání podzemních vod, které tvoří zásobárnu pro studny, však dosud nedošlo.

Z pozorování meteorologické stanice Kostelní Myslová zpracoval Josef Fišer

Přesně před 60 léty probíhaly v československé společnosti změny, které vyústily o několik měsíců později v tzv. Vítězný únor. Teprve od listopadu 1989 můžeme veřejně říkat, že to byl vlastně komunistickýpuč. V TL připomínáme toto i následující období zcela netradičně. Provází nás jím obyčejné nálepky ze sirek nebo přímo zápalkové krabičky. I ty se staly zbraní komunistických ideologů.

Odkaz na bližší informace: http://www.zapalkovekrabicky.com

Vítáme nové občánky
Adam Novák, Podolí
Adéla Vetýšková, Staré Město
Natálie Havlová, Štěpnice
Patrik Svoboda, Štěpnice
Rodrigo Mísal, Podolí
Michaela Rubíčková, Staré Město
Kryštof Masheter, Staré Město
Andrea Kochrdová, Vnitřní Město
Kryštof Jaroš, Vnitřní Město

Blahopřejeme novomanželům
Jiří Poláček, Počátky a Petra Secká, Počátky
Jan Kopečný, Praha a Jana Němcová, Praha
Zbyněk Lebeda, Pateřice a Martina Čermáková, Dačice
Miloš Kolman, Dačice a Jana Vítková, Velká Lhota
Jiří Havelka, Dolní Nouzov a Věra Misařová, Ořechov
Pavel Lovas, Nový Jičín a Zuzana Šeneklová, Telč
Lukáš Záhoř, Žatec a Pavla Fuksová, Zlín
Josef Rybníček, Praha a Radka Mohilová, Praha
Petr Jeřábek, Praha a Kateřina Dubová, Praha
Roman Škrdla, Stonařov a Hana Dudková, Stonařov
Jaroslav Pápay, Jihlava a Lenka Křížová, Jihlava
Tomáš Kraus, Chomutov a Iva Hesová, Velká Lhota
Tomáš Kopal, Nový Bor a Lenka Sedláčková, Telč
Tomáš Körber, Sedlejov a Marie Cinová, Sedlejov

Opustili nás
Ing. Josef Růžička, Podolí 74 let
Ladislav Štohr, Štěpnice 86 let
Milada Čermáková, Podolí 88 let
Růženka Janků, Podolí 85 let

Údaje v této rubrice jsou zveřejněny u narozených dětí na základě písemného souhlasu obou rodičů, u sňatku na základě písemného souhlasu obou novomanželů a u zemřelých podle úmrtního oznámení zveřejněného rodinou (vypravitelem pohřbu).

O setkání legendárních anglických automobilů „MINI“ na telčském náměstí více čtěte v příspěvku Jiřího Holubce na straně 18. Zdařilá akce, kterou zajišťoval odbor kultury městské úřadu, přivedla na konci září na náměstí stovky spokojených diváků.

22. listopadu 2007

E-mail: tl@telc-etc.cz